Dvě kritéria: oteplení a úbytek napětí
Průřez vedení musí splnit dvě podmínky. Zaprvé se vedení nesmí při provozním proudu nepřípustně zahřát. To popisuje proudová zatížitelnost, která závisí na typu vedení, okolní teplotě, způsobu uložení a svazkování.
Zadruhé nesmí být úbytek napětí na vedení tak velký, aby spotřebič dostal příliš málo napětí. Právě v palubních sítích 12 a 24 voltů s dlouhými vedeními bývá úbytek napětí přísnějším kritériem.
Výpočet úbytku napětí
Pro stejnosměrný proud platí přibližně: úbytek napětí ΔU = 2 · L · I · ρ / A. Přitom L je jednoduchá délka vedení v metrech (činitel 2 zohledňuje přívodní a zpětný vodič), I je proud v ampérech, A průřez v mm² a ρ měrný odpor mědi, v praxi zhruba 0,0178 Ω·mm²/m při 20 °C.
Po úpravě na průřez: A = 2 · L · I · ρ / ΔU. Pokud se proud vrací přes kostru vozidla, činitel 2 pro vedení odpadá; přidá se pak přechodový odpor ke kostře. Při vyšších teplotách odpor mědi stoupá a úbytek napětí je větší.
Příklad výpočtu
Pracovní světlomet s odběrem 10 A při 12 V je připojen vedením o délce 6 m, vedeny jsou přívodní i zpětný vodič. Přípustný ať je úbytek napětí 3 %, tedy 0,36 V. Pak platí A = 2 · 6 m · 10 A · 0,0178 Ω·mm²/m / 0,36 V ≈ 5,9 mm². Volí se nejbližší vyšší normovaný průřez, zde 6 mm².
S průřezem 2,5 mm² by úbytek napětí činil zhruba 0,85 V, tedy asi 7 %. Světlomet by znatelně ztmavl. Jaký úbytek napětí je přípustný, stanoví výrobce spotřebiče nebo zákaznická specifikace.
Další vlivy
- Okolní teplota a blízkost zdrojů tepla
- Svazkování: mnoho vedení v prameni se navzájem zahřívá
- Typ vedení a izolační materiál s jeho přípustnou teplotou
- Krátkodobé proudy, například rozběhové proudy motorů
- Jištění: pojistka a průřez k sobě musí patřit
- Kontakt a krimp: kontakt musí být pro daný průřez schválený
Převody mezi AWG a mm² najdete v tabulce AWG. Pokud dimenzování nechcete provádět sami, postará se o ně naše konstrukce.
